Co je komunitní plánování?

Metoda, která řeší složité společenské, mravní a ekonomické vztahy vyjednáváním o budoucích krocích a spoluprací při jejich uskutečňování. Umožňuje zpracovávat rozvojové materiály obce pro různé oblasti veřejného života na úrovni obce a kraje a výrazně posiluje principy zastupitelské demokracie.

Co je komunitní plánování sociálních služeb
(dále jen „KPSS“)?

Je moderní rozvojovou metodou plánování veřejných služeb, která počítá s názory celé komunity (kraje, městské části, obce) a jejich členů (občanů).

Kdo se komunitního plánování účastní?

Komunitní plánování se provádí prostřednictvím dialogu tří základních skupin, které se v komunitě podílejí na trhu sociálních služeb, navzájem se ovlivňují a doplňují.

Uživatelé sociálních služeb - jsou ti, kdo službu přijímají, dostávají nebo spotřebovávají. Uživateli rozumíme lidi v nepříznivé nebo tíživé sociální situaci. Jsou nejdůležitějšími účastníky komunitního plánování. Jejich pohled je v plánování sociálních služeb nepostradatelný, právě oni mohou vyjádřit svůj pohled, zviditelnit zájmy, přímo se vyslovit k tomu, co vnímají jako nejlepší a nejpotřebnější.

Poskytovatelé sociálních služeb - jsou ti, kdo službu provozují, uskutečňují, poskytují klientům nebo doma svým příbuzným a blízkým (nestátní nezisková organizace, organizace zřízení krajem či obcí, příp. státem). Poskytovatelé jsou srozuměni s tím, jak služby fungují a dokážou popsat poptávku i předpokládané trendy a v problematice se dobře orientují.

Zadavatelé sociálních služeb - jsou ti, kdo službu platí, zřizují, organizují a jsou odpovědní za zajištění sociálních služeb na příslušném území (obec, kraj). Vstupují do procesu jako aktivní účastníci, jsou garanty realizace výstupů komunitního plánování.

Veřejnost - veřejností máme na mysli všechny ostatní zájemce, kterým nejsou sociální služby a jejich fungování a poskytování lhostejné a jsou schopni aktivně přispět k vytvoření plánu nebo jeho realizaci.

Cílem komunitního plánování sociálních služeb je, aby lidé měli k dispozici takové sociální služby, které potřebují. Jde tedy jak o šíři nabídky různých druhů služeb, jejich místní dosažitelnost, tak i prohloubení jejich kvality. Jádrem KPSS je zapojení všech, kterých se sociální služby dotýkají a kteří chtějí přispět k jejich zlepšení, tedy jejich uživatelů, poskytovatelů, zadavatelů i veřejnosti. Jde o proces, který staví na vyjednávání a spolupráci těchto stran a přestavuje tak plánování služeb vycházející z reality.

Zcela klíčové je: - zajištění potřeb a názorů lidí (uživatelů) na sociální služby a jejich fungování; - zjistit nabídku sociálních služeb v daném místě (jaké služby jsou poskytovány, pro jaké cílové skupiny uživatelů, v jaké šíři a kvalitě); - najít finanční zdroje pro poskytování sociálních služeb.

Porovnáním stavu poskytovaných služeb, potřeb lidí a množství finančních prostředků vzniká v procesu vzájemných konzultací komunitní plán. Ten je obecným vyhlášením, jakým směrem se mají sociální služby v obci, kraji ubírat.

zpět